Čerstvě napadený strom se nejlépe pozná podle tzv. drtinek. Jde o drobné pilinky připomínající mletou kávu, které vyhrnují kůrovci z požerků. Drtinky padají na zem a je možné je nalézt u paty stromu, např. v pavučinách nebo na bylinném podrostu.

Hustě napadené stromy mívají patu kmene pokrytou vrstvou drtinek až o síle několika cm. Zpravidla pak na kmeni objevíme i samotné závrty, tedy otvory, kterými kůrovci pronikají do lýka stromu. Změny barvy jehličí se objevují až později, nejúčinnější metodou je právě vyhledávání drtinek.

Zde záleží, zda jste vlastník lesa nebo náhodný turista. Pokud jste vlastník lesa, napadené stromy označte, co nejrychleji je pokácejte a odkorněte, případně odvezte ke zpracování či ošetřete insekticidními prostředky.

Pokud jste stromy jen objevili při procházce v lese, informujte vlastníka lesa či odborného lesního hospodáře, který je s vlastníkem lesa v kontaktu.

Napadené stromy, které se podaří vyhledat, jsou označeny k těžbě a podle jejich počtu zvolí lesníci odpovídající technologii.

Pokud je počet stromů malý, těžbu provádí pracovníci s motorovou pilou. Při velkém počtu napadených stromů probíhá těžba za pomoci harvestorů.

Všechny napadené stromy, které se nám podaří vyhledat, je nutné co nejrychleji vykácet. Někdy se sice stromy napadení ubrání, ale zda se jedná o tento případ nejsme v době nalezení schopni rozpoznat.

Ponechání napadených stromů v porostu by tak představovalo riziko, které si většinou správce lesa nemůže dovolit.

Napadené stromy, které jsou včas vytěženy, nemusí být jen palivovým dřevem. Požerky kůrovců se nachází v lýku a dřevem neprobíhají, kmeny lze tedy využít jako normální řezivo.

Problematické začíná být zpracování až v době, kdy se začne projevovat růst dřevokazných hub a s ním spojené barevné změny dřeva. 

V počáteční fázi napadení jde vždy jen o několik málo stromů. Pokud nezasáhneme, může se nám situace vymknout z rukou.

Kůrovci napadnou další stromy a my nebudeme schopni vše včas a účinně vytěžit. V nejhorším případě dojde až ke zničení celého lesa.

Načasování obnovy lesa je opět závislé na mnoha faktorech. Pokud se chystáme vysazovat především jehličnany, doporučuje se odklad vysazování o jeden rok, tzv. pasečný klid. Důvodem je skutečnost, že smrkové či borové pařezy po těžbě jsou atraktivní pro dalšího škůdce, nosatce klikoroha borového.

Ten se namnoží v kořenech pařezů, dospělci ožírají sazenice a mohou způsobit i rozsáhlé škody. Pokud se chystáme les obnovovat převážně listnáči, nemusíme mít z klikoroha borového obavy, jelikož na nich žír neprobíhá.